Papírová města / John Green

Když někdo napíše knihu, která je úspěšná, zfilmovaná v ještě úspěšnější film, když točí vlogy, které sleduje na dva miliony lidí, tak když tenhle člověk napíše další knihu, podle které se téměř ihned začne točit film, a když ta kniha ještě ke všemu vůbec není špatná, tak takovému člověk já říkám Pan Spisovatel.


Umění není napsat knihu, to umí skoro každý, stačí zajít do knihkupectví a podívat se po změti neznámých jmen. Umění je napsat knihu, která se bude líbit nejen autorovi, ale také lidem. Uměním je napsat knihu, ve které si každý najde to své poselství, ve které každý najde kousek sebe. A pokud je ještě ta kniha o tom, že každý hledá v ostatních sebe, pak mi nezbývá, než před Johnem Greenem hluboce smeknout.

Papírová města jsou po "Hvězdy nám nepřály" dalším Greenovým dramatickým příběhem středoškoláků pro středoškoláky. Ale nenechte se zmýlit, není to žádná Lenka Lanczová, tyto knihy jsou určené pro ty intelektuální a hloubavé z řad náctiletých a mají co říct i mnohem starším.
___

Nudný a spořádaný maturant Quentin je proti své vůli vtažen do dramatického světa své kamarádky z dětství Margo. Nejen, že mu pár dní před maturitou zcela převrátí život naruby, ale ještě si pak dovolí utéct. Quentin se ji spolu s partou svých nejbližších přátel snaží najít podle tajemných stop a zažívají u toho věci, za které by se nestyděla kdejaká kultovní roadmovie.
Hledání je dlouhé, divoké, napínavé, nebezpečné a někdy působí dost zdlouhavě. Což ale nevadí, protože průběžně se dozvídáme, že o to "najít ji" nejde zdaleka tolik, jako o samotné hledání. I cesta může být cíl, jak zpívá Mňága. Kdo to při čtení nepochopí, ten bude pravděpodobně dost zklamaný.

Papírová města jsou o hledání papírových měst, Margo a sebe sama.
Komorně i dramaticky, introvertně i extrovertně a tak nějak komplexně a zabaleně. Jako by nic nechybělo, vše je na správném místě, včetně lehce konzervativního morální poselství, které ale svobodomyslné čtenáře nijak neotravuje a neruší.
___

Papírová města se dočkala velmi brzy své filmové podoby, která jde do kin právě dnes. Pro hlavní ženskou roli byla vybrána výrazná Cara Delevingne, což je tahák samo o sobě. Ve spojení s Greenovými vlogy, která mají průměrně kolem půl milionu shlédnutí a s všeobecným nadšením pro první film - myslím, že před sebou máme hit letošního léta.

Hit nejen intelektuálních puberťáků.

Koneckonců, filmový potenciál to jistě má. Tou línou a pod povrchem hysterickou atmosférou konce mi Papírová města připomínají film Smrt Panen Sofie Copolly. Byť jsou příběh i myšlenka jiné, Margo je postavě Kirsten Dunst v lecčem podobná. Revolta, odmítání budoucnosti, touha po svobodě, hledání sebe sama, malé sebevědomí maskované drsným chováním... A možná má i potenciál stát se podobným intelektuálním pop kultem.

Papírová města určitě stojí za to si přečíst a ideální místo na jejich čtení je pláž, koupaliště nebo louka. Krásná letní knížka, která je dobrodružná právě jako Správná pětka, po které se vám už léta stýská, jen je už dnes trochu trapné ji na veřejnosti číst. A pokud se ještě trochu hledáte, možná na cestě do Papírových měst najdete pár odpovědí, jakým směrem se vydat...